Projektovou metodiku PRINCE2 máme spojenu s klasickým přístupem k projektovému řízení, tedy s vodopádem. Školitelé PRINCE2 už ale nějakou dobu nabízí školení PRINCE2 Agile. Jak vypadá takový průnik obou, na první pohled odlišných světů? Opravdu lze spojit PRINCE2 s agilním způsobem řízení? Nabízím své postřehy ze školení PRINCE2 Agile Foundation.

Školitelé, konkrétně TAYLLORCOX v mém případě, nabízí dvě úrovně Prince 2 Agile – Foundation a Practitioner. Foundation je výklad teoretických základů z obou světů, Practitioner je potom zaměřený primárně na praxi. Neměl jsem moc představu co od školení očekávat, ale školitel Jirka Pilný byl naprosto skvělý a kvalita školení velmi dobrá. I když to byly teoretické základy, často jsme přešli do řešení praktických situací na projektech a následovala výměna zkušeností z praxe a poznatků mezi všemi účastníky.

PRINCE2 jako projektová nadstavba nad agilní exekucí

Ano, lze. Metodika na to jde šalamounsky. Nejde totiž o totální blend obou světů, ale o vhodné použití prvků z jednoho či druhého světa v situacích, kdy to dává smysl. Zatímco waterfall přístup je tak použit primárně pro řízení celého projektu, reporting a všechny další aktivity, které od projektové metodiky očekává tradičně nastavená firma a její vedení, agilní způsob řízení je využit zejména na nižších úrovních řízení a v exekuci. Samotná dodávka přitom nemusí být odřízena pouze agilně. Je na rozhodnutí projektového týmu, které z částí dodávky budou řízeny agilním způsobem (typicky softwarový vývoj pomocí SCRUMu), co bude dodáváno například pomocí Kanbanu a co bude odřízeno klasicky waterfallem. Synchronizace pak probíhá v jednotlivých fázích projektu stejně jako v klasické metodice PRINCE2.

Agilní ortodiky může napadnout, že ve chvíli kdy agilní vývoj probíhá ve fázích, tak se trochu vytrácí volnost, která může být vnímána jako jeden ze zásadních benefitů agilního řízení (možnost okamžité a totální reakce na požadavek změny), ale není to tak úplně pravda.

I v klasickém agilním způsobu řízení dochází k tomu, že se sestavuje výhled na delší období (typicky zahrnuje několik epiců a období několika měsíců), aby vývojáři (ale nejen oni) dokázali přemýšlet v kontextu více aktivit, byznysových cílů, nedívali se na realizované úkoly jen jako na oddělené, samostatně realizované Epicy a User stories.

To je velmi blízké fázím projektu v PRINCE2. I zde může být využita agilita a může dojít k záměně původně naplánovaného úkolu. Důležité je, aby na konci fáze bylo dodáno to, co bylo na jejím začátku naplánováno nebo to, co bylo výměnou zaplánováno v průběhu fáze.

Otázka, kterou PRINCE2 úplně neřeší a kde vidím největší úskalí je návod jak odřídit projekt, který zahrnuje na sobě závislé softwarové dodávky od většího počtu týmů. Taková synchronizace práce více týmů je největším oříškem pro velké organizace, které chtějí, aby jejich IT, nebo lépe celá organizace, fungovala agilně.